Pomůcky a materiál

• mapy (Příloha 1) – jednou pro každého účastníka a účastnici

• texty pro jednotlivé skupinky (Příloha 2) – jednou do skupinky

• časová osa z papíru (či jako varianta napsaná století na jednotlivé papíry

• mapa světa

• školní atlas světa – jeden do skupinky

Obsah programu

Doba trvání aktivity je 45 minut.

Postup

• Na úvod se účastníků a účastnic zeptejte: Co jste měli na snídani? Jedli či pili jste něco, co pochází z České republiky? Pokud ne, odkud?
  Odkud pocházejí věci, které dnes máte na sobě? Myslíte, že si například Brit mohl dát v 15. století šálek čaje? (Ano) A mohl si uvařit kakao? (Ne) A mohl si dát na oběd brambory? (Ne)

• Před hodinou si připravte pruhy papíru na „časovou osu“. Bude představovat období od pravěku do současnosti, přičemž mezníky budou jednotlivá století. (Místo jednoho dlouhého papíru můžete jako variantu ve skupině naznačit na podlaze pomyslnou čáru a položit na zem papíry označující jednotlivá století.) Vybídněte účastníky a účastnice, aby si každý na papírek napsal letopočet nebo období, kdy podle v něj začal mezinárodní obchod. Zeptejte se nejprve účastníků a účastnic, jak chápou pojem mezinárodní. Vysvětlete, že v tomto kontextu máme vzhledem k problematické definici pojmu národ na mysli dálkový obchod mezi regiony.

• Účastnice a účastníci papírky rozmístí na ose, a umožňuje-li to prostor, zůstanou u nich stát. Nechejte účastnice a účastníky představit jednotlivé pozice, na které se postavili: Proč jste zvolili toto období? S čím se v té době obchodovalo? Co umožnilo další rozvoj (např. jaké vynálezy)? Odpovědi nekomentujte. Zapište je na tabuli.

• Poté promítněte světové obchodní stezky z ArchAtlasu (viz Použité zdroje). Pokud nemáte k dispozici dataprojektor či interaktivní tabuli, vytiskněte si z tohoto webu světové obchodní stezky. Okomentujte je. Stezky končí v roce 1500. Položte účastníkům a účastnícím následující otázky: Jak podle vás bude vypadat další rozvoj? Jak vypadají stezky na druhé straně zeměkoule?

• Rozdělte účastnice a účastníky do pěti skupin – Amerika, Afrika, Asie, Evropa a Austrálie. Rozdejte jim mapy – Příloha 1 (každému účastníkovi a účastnici jednu) a do každé skupinky jeden text o daném kontinentu (Příloha 2). Úkolem účastníků a účastníce bude vytvořit další pokračování rozvoje obchodu. Po deseti minutách vyzvěte skupinky, aby své práce prezentovaly před ostatními či mohou vytvořit nové skupinky složené z reprezentanta každého kontinentu.

• Zeptejte se účastnic a účastníků: Jaké vynálezy podle vás urychlily rozvoj mezinárodního obchodu? Účastnice a účastníci vyjmenují vynálezy. Podle potřeby doplňte – vynález knihtisku, přechod od plachetnic k parolodím, rozvoj železnice, stavba kanálů (Suezský, Panamský), rozvoj letecké dopravy, rozvoj telekomunikací, rozvoj médií (rozhlas, televize, internet atd.) a společenské jevy, které globalizaci všeobecně podporují (mezinárodní obchod, války, světová politika, změny životního stylu – turistika, migrace).

• Dále položte otázky: Co podle vás znamená pojem globalizace? Jaké výhody a nevýhody má či měla? Dejte účastnicím a účastníkům (např. ve dvojicích či skupinkách) několik minut na sepsání co největšího množství výhod a nevýhod. Poté projděte jejich nápady společně. Můžete doplnit dalšími informacemi (viz Infobox).

Metodické poznámky

Kompetence globálního občanství: 1. Porozumění vzájemné propojenosti světa

Poznámka

Pokud máte dost času v hodině, můžete zadat účastníkům a účastnicím napsat úvahu na téma: Jak by vypadal váš každodenní život bez mezinárodního obchodu? Případně můžete zadat za domácí úkol.

INFOBOX

Zatímco globální obchod je otázkou posledních 60 let, dálkový obchod mezi zeměmi se objevuje již odpradávna. K nejstarším výměnám mezi regiony patří obchod s obsidiánem – tzv. sopečným sklem, které se už 14 000 l. př. n. l. (pozdní doba ledová) vyváželo z oblasti dnešního Turecka tisíce kilometrů. Rozvoj obchodních stezek souvisí s rozvojem městských center a vynálezy usnadňujícími obchodní transakce. Některá důležitá období historie obchodu:

4. tisíciletí př. n. l.: První stezky spojují města tzv. úrodného půlměsíce, tj. území zahrnující dnešní Irák,mSýrii, Libanon, Izrael, Jordánsko a Egypt, kde se rozvíjela první zemědělská kultura. Součástí území byla Mezopotámie (dnešní východní Sýrie, Irák), která přináší vynález kola a hrnčířský kruh.

2000 l. př. n. l.: Egypťané se plavili především po Nilu a podél Rudého moře, dováželi atraktivní zboží jako eben, slonovinu, zlato, kadidlo, myrhu, vonné dřevo, ale i zvířata – paviány.

1100 l. př. n. l.: Féničané byli vynikající mořeplavci a plavili se po Středozemním moři a podél břehů Afriky. Jejich domovinou byl dnešní Libanon. V době od 1000 l. př. n. l. až do přelomu letopočtu neměli v oblasti konkurenty, zakládali přístavní města, nejvýznamnější z nich Kartágo. Dopluli až do Velké Británie, odkud dováželi cín na zbraně.

700 až 200 l. př. n. l.: Řekové se také plavili po Středozemním moři, byli dobří obchodníci. Dováželi základní potraviny – obilí apod. Plavili se až do západní Evropy, cestující jsou filozofové a geografové. Jantarová stezka (200 př. n. l. až 400 n. l.) vedla ze severní Evropy od pobřeží Baltu skrze střední Evropu do Itálie, Řecka i Egypta. Ze severu byl dopravován především jantar, ale i med, kožešiny, otroci. Z jihu výrobky středomořských řemeslníků, bronzové a skleněné nádoby, umělecké předměty.

Hedvábná stezka (4. stol. př. n. l., úpadek v 10. až 13. stol., zánik v 17. století) byla největší z pevninských cest. Spojovala Dálný východ (Indii a Čínu) s oblastí Středozemí, zbytkem Evropy aseverem Afriky. Ve své hlavní větvi začínala konkrétně v čínském městě Si-an (Xi’an), procházela Malou Asií ke Středozemnímu moři. Celková délka byla nejvíce 8000 km.

Cesta z Asie do Evropy trvala 18 měsíců až 2 roky. Obchodovalo se nejen s hedvábím a jemnými tkaninami, ale i se zlatem. Obchodování přineslo kontakt kultur, náboženství, filozofie, platební deficit Říše římské a černou smrt. Prastaré suchozemské cesty ztratily na významu s rozvojem mořeplavby.

1000 l. n. l.: Vikingští mořeplavci jako první Evropané dopluli k břehům Ameriky.

Od 12. do 17. století: Německá Hanza (svaz měst) začala realizovat dálkový obchod.

15. století: Evropskými centry obchodu jsou Benátky a Janov. Rozmach obchodu umožnil rozvoj mořeplavby. Uskutečnily se zámořské objevy (1488 dopluli Portugalci k Mysu Dobré naděje), především tzv. objevení Ameriky, začala kolonizace Nového světa. Trasy vedly mezi Španělskem, Portugalskem a Jižní Amerikou.

1602: Byla založena Nizozemská východoindická společnost. Lze ji považovat za první nadnárodní a zároveň první akciovou společnost. Se svými 150 obchodními loděmi a 50 tisíci zaměstnanci v roce 1669 byla nejbohatší společností na světě. Její zájmy kromě toho hájila soukromá armáda s 10 tisíci vojáky a 40 válečnými loděmi.

1784: Monopol nizozemské převzala Britská východoindická společnost, která získala právo obchodovat s východní Indií.

17. až 19. století: Trojúhelníkový obchod: Afrika – západní Evropa – Spojené státy americké. Evropané (především Britové) vozili do Afriky zbraně, textil, bižuterii a alkohol, které směňovali za otroky. Ty vyváželi do Ameriky jako levnou pracovní sílu. Z Ameriky dováželi drahé kovy, kakao, kávu apod. Obchod generoval obrovské zisky, které umožnily průmyslovou revoluci.

1804: Je vyrobena první parní lokomotiva v Anglii, první tramvaj a elektrizovaná železnice 1883.

1859: V Pensylvánii ve Spojených státech amerických byl proveden první pokus o těžbu ropy.

1896: Bylo vyrobeno první auto s dieselovým motorem.

1903: Bratři Wrightové realizovali první řízený let člověka.

1913: Byl otevřen Panamský průplav spojující Tichý a Atlantický oceán. K větší integraci a globalizaci přispělo založení Světové banky a Mezinárodního měnového fondu v roce 1946. V 50. a 60. letech minulého století proběhla vlna dekolonizace. Dědictvím koloniálního zřízení je stav, kdy rozvojové země obecně vyvážejí zemědělské a jiné primární komodity a Sever produkuje výrobky s vysokou přidanou hodnotou.

1947: Byla uzavřena Všeobecná dohoda o clech a obchodu (GATT). Je to mnohostranná dohoda obsahující pravidla pro řízení obchodu. Evropská integrace: od 50. let 20. století vzniká postupně společný volný trh, hospodářská a měnová unie, zatím největší hospodářská integrace.

1988: Internet se začíná užívat pro komerční účely, v r. 1992 se rozšířil mezi větší okruh lidí a r. 1996 začátek projektu www.

1995: Je založena Světová obchodní organizace (WTO), která nahradila dohody GATT. Byly uzavřeny Všeobecná dohoda o obchodu a službách (GATS) a Dohoda o právech duševního vlastnictví (TRIPS). Dnes se kromě klasického zboží obchoduje s cennými papíry, měnami na burzách a virtuálními penězi. Díky internetu a dopravě jsou obchodní transakce velice rychlé. Převoz zboží mezi kontinenty se překvapivě uskutečňuje nejvíce lodní dopravou (80 %), letecká (20 %) je nesrovnatelně energeticky náročnější. Na pevnině dominuje doprava silniční. Začíná platit, že všechno zboží, co existuje, se dá pořídit všude na světě.

Zdroje

Aktivitu vložila organizace NaZemi, partneři projektu Skauti na Zemi, zkopírováno z: Sherratt, A. (2004): „Trade Routes: the Growth of Global Trade.“ ArchAtlas, Edition 3 [online] Dostupné z: www.archatlas.org/Trade/Trade.php. (cit. 30. 9. 2009). Buckman, G. (2005): Global Trade. Past Mistakes, Future Choices. Londýn: Zed Books. www.archatlas.dept.shef.ac.uk/Trade/Trade.php – mapy Andrewa Sherratta: ArchAtlas, January 2008, Edition 3. Greengrass, Mark et al. (1998): Atlas objevů. Praha: Knižní klub Balios. Parker, G. (1999): Atlas světových dějin. Praha: Knižní klub Balios.

Autor